Golfový bestseller léta 2014. Roman Šebrle a jeho odstoupení z Mezinárodního mistrovství ČR na rány. Prostě nešlo nereagovat. Golfový tábor byl rozdělený na dvě části. Přečtěte si s odstupem a chladnou hlavou.

Máme v tom guláš a …… pleteme si pojmy. Například „rekreační“ zaměňujeme za „amatérský“. To je doslova fatální chyba, která ,mimochodem, brzdí příliv nových golfistů. Existuje totiž i profesionální golf. Ten ale v Čechách v podstatě nemáme. Ale pěkně po pořádku.

Golf je u nás novým sportem, který je svou filozofií na hony vzdálený od našeho vnímání světa. Kapitola golfových pravidel s názvem „Spirit of the game“ je bohužel nepochopená. Stále hledáme černo-bílá řešení. Od dětství to tak bylo. V pohádkách dobří a zlí, pak přišla železná opona, a tedy vlastně dobří a zlí. To se sice později změnilo, když se ze zlých stali dobří.

Škola nás taky učila, a bohužel se moc nezměnila, více memorovat, než abychom přemýšleli. A pak ty média?! Tlačí nám do hlavy upravené, nebo taky neúplné zprávy. Navíc život je tak krátký a rychlý, že lidé myšlenky a názory raději přijímají, než aby si je vytvářeli, neřkuli zaujali vlastní postoj. Zmatek, že 🙂

A to se nám stalo i s golfem, který se shlukl do jedné mlhoviny. Neboť golf skutečně není jenom jeden, jak často slýchávám. Řešíme všechno podle jedné malé knížečky. Bez citu pro situaci, bez schopnosti rozlišovat, mnohdy tudíž necitlivě. Hledáme pravidlové situace tam, kde nejsou a ani nemusejí být, neboť by stačil vlastní názor a dobré vychování.

Musím si vzít za příklad toho chudáka Šebrleho a to, co se rozpoutalo po jeho odchodu z mezinárodního mistrovství ČR. Internetové diskuse jsou přeplněny názory hledající pravidlo k odsouzení versus obraně hvězdy Šebrleho.

Takže krátce a po pořádku. Pravidlo na to nejspíš není, ani ho nechci hledat, ale chlap, který odejde z turnaje proto, že už nemá naději na úspěch, je cynický egoista. Asi proto, že odejít z turnaje by gentlemana ve Skotsku ani nenapadlo, tak se to nedostalo ani do pravidel. Nota bene, i kdyby to tam bylo, tak si našinec nějakou výmluvu nejspíš najde. Takže je vlastně lepší, když pravidlo a vyjmenované omluvy nejsou, neboť nám to pomůže odhalit důvody odstoupení.

V tomto případě pouhá touha zkusit úspěch někde jinde. Koupím si los, nevyhraji, tak si koupím nový. Co je na tom. Ale tak to není. Představte si, že postupně odchází všichni hráči, kteří už nemají naději na úspěch. To je hořká pilulka pro vítěze. Nebo si představte, že vám po devítce v nedělní rundě odejde jeden hráč. Zkažený den, ale ten hlupák si může hledat jinou partu.

Stejně je to s Romanem Šebrlem. Důvod, proč ho část golfistů nebere a nechce využívat jeho potenciál pro rozvoj golfu, je jasný. Roman je atletická hvězda, osobnost či značka, ale není GOLFOVÝ vzor. Pokud souhlasíte, že chceme vychovávat generaci dobrých, ale čestných golfistů, tak nepotřebujeme mediální hvězdy, nýbrž VZORY. Jako chytří lidé bychom tohle snad mohli rozlišit. A Roman Šebrle vzor zatím není. Bohužel. Je to velká škoda, nevyužitá šance. Ten chlapík má mnoho předpokladů sehrát velice pozitivní roli v rozvoji českého golfu obecně, ale drhne to. Nevím, kde je chyba. Nechme ho prosím hrát, ale nevěnujme mu tolik mediální pozornosti. Švihá krásně, ale golf není pouze o švihu.

Myslím, že lidé, kteří si golf skutečně užívají, švihají vlastně strašně. Tato skupina osvícených golfistů se golfem baví, hraje pro radost a podobné problémy jdou skoro mimo ně. Proč skoro? No, občas je někdo „prudí“ neaktivním hendikepem či hendikepem vůbec. Ale to je jiné téma.

Juraj Werner © 2014