7 otázek kandidátům na prezidenta ČGF
Dnes už všichni ví, jak volba dopadla. Prezidentem se stal pan janda. Pavel Vidura těsně prohrál. Já prohrál s velkým rozdílem.Nisméně pro volbu vice prezidenta jsem dostal nejvíce hlasů. Děkuji volitelům. Věřím, ŻE vize prezidenta a moje vize půjdou skloubit.
Proč se domníváte, že právě Vy jste vhodným kandidátem na prezidenta ČGF?
Nefantazíruji. Držím se tradic a toho, co je vyzkoušené, ale nebojím se zlepšování, chcete-li inovací. Golf je hra, která má dlouhou tradici, je konzervativní v tom nejlepším smyslu slova. Není to folklór. Na rozdíl od mnohých starých písniček nevyčpěl. Stále má čím překvapit, ale léty prověřené základní postupy jeho organizace, ty, které fungují venku, je dobré ponechat.
Jsem zastáncem cesty vpřed, aniž by se něco mělo bourat. Revoluce se hodí, když je něco špatně. Český golf na tom není tak špatně. Máme ho správně zorganizovaný, podle standardů vyspělých zemí, kde má golf dlouhou tradici. Je zde federace jako organizátor sportovního golfu na všech úrovních, dále asociace sdružující profesionální golfisty, jak hrající, ale zejména ty učící, majitelé hřišť mají také zájmovou organizaci, pak greenkeepeři a další. Jsou to nezávislé instituce. Vtip je v tom, že se mají potkávat a jednat spolu ve prospěch společného zájmu, a ne jedna druhou ovládat. Centralizace a monopolizace je cesta do pekla, kterou jsme v různých podobách už zažili. V letošní volbě vedení ČGF čelíme této hrozbě.
Že je co zlepšovat? Ale samozřejmě. Toho já se nebojím. Viděl jsem hodně golfových vizionářů a chyby, které nadělali. Prodělečné evropské túry v dobách, kdy jsme měli pár golfistů. Na úroveň golfu, kterou hrajeme, vznikla neadekvátně těžká hřiště. Vysoké vstupní poplatky do klubů. Nějakým způsobem jsme golf zavlekli do osidel handicapu a vytvořili dojem, že turnaj je to, proč golf hrajeme. Tyto chyby se postupně napravují, dostáváme golf do normálu. Nekažme to. Pokud mluvím o kontinuitě, ke které se hlásím, tak tím myslím trpělivost, dlouhodobou práci, inovaci a ne konzervaci toho, co se nám možná nepovedlo.
Jeden z kandidátů, Petr Dědek, z volby nakonec odstoupil. Jak vnímáte jeho krok a co to podle vás znamená pro volbu samotnou?
Je to škoda. Petr je představitelem určitého, řekněme sportovně businessového myšlenkového směru. Poskytl před volbami příležitost k přemýšlení o tom, jestli tohle není náhodou správná cesta. Považoval jsem letošní kampaň za brainstorming o budoucnosti českého golfu a Petr do toho myšlenkového procesu zapadal. Doufám, že to nenaznačuje jeho ústup z dosavadních golfových aktivit.
Jmenujte prosím velmi stručně jeden až tři klíčové body, témata, které jsou součástí Vašeho programu – tedy o co se snažíte, co chcete změnit?
Rozvoj golfu a s tím spojené zvýšení počtu golfistů. To je moje hlavní téma. Není to můj business plán. Dělám to z přesvědčení, neboť golf je skvělý. Mám teorii, že na chování člověka má vliv i sport, který dělá, zejména jeho pravidla. Golf se hraje bez přítomnosti rozhodčího a ve většině případů to funguje. Čím více bude na světě golfistů, kteří tento modus operandi uplatní i v práci a civilním životě, tím bude lépe.
Nicméně: je škoda, že začít hrát golf je u nás zbytečně komplikované a taky drahé. V době překotného boomu jsme zavedli zkoušky, které tehdy měly smysl. Na eventových turnajích byla třetina hráčů s hendikepem mezi 40-54. Teď jsou tam na kanon startu 2-3. S tím si hráči lehce poradí. Není třeba lidi zkoušet.
Zavlekli jsme golf do osidel sportovního šílenství honby za handicapem. Noví hráči to nechápou a bojí se závazku soutěžního golfu. To v jiných sportech není. Podívejme se na tenis. Hrajeme na body, ale pro zábavu. Občas, jednou až dvakrát ročně přijmeme pozvání na turnaj. Tenis je vzorem, kterým se musíme ubírat. Ví to celý svět a dělá to. Že se to někomu nelíbí? To chápu. Ale pokud budeme mít víc hřišť z kategorie mistrovských, luxusních, jedinečných – přesněji pyšnícími se těmito přívlastky v reklamních letácích – než těch normálních, tak se nedivme, že golfistů nepřibývá. Tato klientela není tak početná, aby luxusní hřiště uživila. Potenciál v této cílové skupině je prakticky vyčerpán.
Stěžujeme si na špatný obraz golfu u veřejnosti, přitom jsme si ho sami udělali. Vyžadujeme zkoušky, poplatky, etiketu, na hřišti skoro šeptáme, na nováčky se koukáme spatra. Nedivme se, že na nás dívají křivě.
Současně čelíme jinému problému. Golf je na současnou generaci komplikovaný, hraje se dlouho. Trvá relativně delší čas, než nováček zvládne švih tak, aby ho hra bavila. Dnešní digitální generace je zvídavá a chce si něco zkusit. Nejlépe však hned. Golf do této kategorie radovánek nepatří.
Není to tedy jeden klíčový bod, je to komplex problémů, které je třeba řešit. Od začátku jsem kontinuální a mám pocit, že protikandidáti hledají svá témata právě u mne.
Jak vnímáte názory a postoje prezidentů klubů, vašich volitelů, co si z jejich postřehů a stanovisek odnášíte, jak je vyhodnocujete?
Ve výboru federace jsem osm let. Zpětných vazeb mám tedy mnoho. Většinou si rozumíme, ale občas narazíme. Budu upřímný a vím, že má odpověď mnohé překvapí. Nevadí… Moje pocity jsou někdy rozporuplné, protože mám dojem, že očekávání některých klubů z činnosti federace jsou neadekvátní. Čekají od federace něco, co nemá a dát jim nemůže. Peníze.
To mě mrzí, neboť tak to nefunguje. Například činnost komise pro marketing a média je ta část komunikace s veřejností, kterou nejde posunout na kluby. Webové stránky, všechny aktivity okolo Bav se golfem, letos seznam.cz, tiskovky, fotografické a grafické práce a samozřejmě mzdy lidí, kteří to dělají. Kdybychom to nedělali a poslali peníze klubům, tak by každý dostal přibližně 20 000 korun. Co je lepší?
Co v tuto chvíli český golf potřebuje nejvíce, co by mu především pomohlo a prospělo?
Jsou to jednoduché věci, nic bombastické. Chybí nám pozitivní pohled na golf a všechno okolo něj. Všech zainteresovaných. Všimli jste si? Většina komentářů začíná tím, že všechno doposud bylo špatně. Pomáhat a přispět k dílu chce málokdo, ale většina ví, že je to špatně. Není to tak, že by pomohl jeden lék. Musíme zkoušet všechno. Je třeba být pozitivní. Ne že autoři jedné strategie nejdříve pomluví tu předešlou a pak začnou dělat prakticky to samé, co kritizovali. To je špatně. Negativní energie je špatná a ta se před volbami ukázala v plné nahotě. Bohužel.
Pak jsou tady další naprosto elementární věcí, které hodně pomáhají. Ví to každý, kdo byl byť na jednom korporátním školení managementu. Vlídná a golfové problematiky znalá recepční, usměvavý startér a asertivní maršál. I o tomhle jsem psal před lety a musím konstatovat, že se to zlepšilo. Je mi však líto, když slyším, jak nedovedeme potenciálnímu golfistovi dát pár cenných rad, jak s golfem začít. Slovíčko „musíš“ se tam objevuje příliš často.
Úspěch, myslím velký úspěch, na sportovním poli by se samozřejmě hodil, ale jak jsem už několikrát říkal, není to samospasitelné. Musí přijít v pravou chvíli na pravém místě a s pravým člověkem. Za ním musí být připraveni následovníci, aby úspěch nebyl ojedinělý a náhodný. Na úspěchu, pod kterým je pyramida systému a jeho výsledků, se už dá stavět. Fandíme Kláře Spilkové, Ondrovi Lieserovi, ale nezapomínejme, že by nebyli, kdyby nebylo jejich předchůdců, kteří jim prošlapávali cestu. Stejně tak jako oni razí cestu dalším. Je to jako horolezecký prvovýstup. Cesta se musí prošlapat, jenom tak je úspěch cenný.
Co v tuto chvíli český golf naopak nepotřebuje?
Nepotřebuje stigma snobského sportu. Nepotřebuje rozepře mezi zainteresovanými stranami. Nepotřebuje další mistrovské hřiště nejvyšší obtížnosti. Nepotřebujeme hřiště se záludnými pastmi a hlubokými roughy.
Který z vašich dvou protikandidátů je vám názorově bližší? A kterého považujete za silnějšího soupeře, většího konkurenta?
Myslím, že je to jasné, Pavel Vidura. Vyšel z golfového prostředí. Ví co vlastně federace dělá a dělat má. Ale kdo je větší konkurent, je jiná otázka. Pan Janda dělá road show. To na určitou část volitelů asi udělá dojem. Najezdil, jak on říká, tisíce kilometrů. Slibuje, zavazuje se a bohužel i pomlouvá. Dělá to jako ve velké politice a tam jsme smutnými svědky, že to nedopadá dobře. Moje kandidatura byla vedena snahou upozornit a navázat na práci, kterou jsme za poslední dvě volební období udělali. Není toho málo, většina zainteresovaných to dobře ví. Jsou to dobré projekty a byla by škoda je opustit. Já nejezdím a neslibuji, za mnou je kus poctivé práce. Věřte mi.
