Úvodník v časopisu GOLF – leden 2014

Toto číslo GOLFu se mimo jiné zabývá ekonomikou provozu golfových hřišť. Mám za to, že marketingové kampaně založené na billboardech se známými tvářemi nebo televizní obdoby téhož layoutu jsou k ničemu. Rozvoj golfu totiž zajistí pouze sympatická osvěta nás (už chycených golfistů) plus následná vstřícnost recepčních v resortech či klubech a poctivý a empatický přístup trenérů k nově příchozím zájemcům. Druhým zdrojem jsou děti. Doufejme proto, že projekt ČGF „Se školou na golf“ bude úspěšný.

Nicméně, a vykládáme si o tom už léta, stále je nasnadě otázka, zda má Česko potenciál stát se golfovou destinací
a přinést peníze do resortů zvenku. Není to recept na zlepšení ekonomiky hřišť? Některé resorty se o to pokouší a myslím, že docela úspěšně. Ostatní se bohužel přetahují pouze o balík peněženek cca 35 000 aktivních golfistů. Vezmu-li v potaz, že je to zhruba 350 hráčů na hřiště, tak je to tvrdý boj. Není proto lepší poohlédnout se v okolí?

Má to ale svá úskalí. Třeba počasí a z toho plynoucí délka sezony, atraktivita hřišť, kvalita služeb a gastronomie, logistika. Máme vůbec golfistům z ciziny co nabídnout? Myslím tím něco navíc, nějaké lákavé benefity? Napadá mě pivo. Nesmějte se, prosím. Máme ho skvělé a za dobrou cenu. Asi to není to nejdůležitější, ale jako bonus dobré. Hřiště jsou kvalitní, tak proč se toho bát. Partičky seveřanů si na nějaký extra kulturní program nepotrpí. Neříkám, že investice do incomingu jsou vhodné pro všechny české golfové destinace, ale hřiště v okolí Prahy jsou dobře dostupná. Takže letadlem do Prahy a hurá na hřiště nebo do hotelu v Praze a denně vyjíždět za golfem.

Jak začít? Zúčastnil jsem se letošního veletrhu International Golf Travel Market. Přestože ČR byla v minulosti právě na tomto veletrhu vyhlášena jako neobjevená destinace roku 2007, od té doby se nestalo nic. Kromě už zmíněných osamocených, leč úspěšných aktivit několika cestovních kanceláří a resortů nevznikl větší projekt pro podporu incomingového golfového cestovního ruchu.

Abych byl konkrétní. Nemluvím o dotacích, které by se měly rozdělit mezi několik resortů či institucí. Mluvím o synergickém projektu Czech Tourismu, krajských či městských odborů rozvoje cestovního ruchu, dále majitelů hřišť a konec konců
i ČGF a dalších institucí, jejichž jména ani neznám, neboť z nich nic pořádného nikdy nevypadlo.

Bylo by dobré, aby u nás utráceli peníze i golfisté z jiných zemí a přispěli tím do pokladen českých hřišť a prostřednictvím DPH i do pokladny státní. Dělají to tak všechny státy. Zatím se pouze přetahujeme o těch pár tisíc golfistů. Návštěvníci českého stánku na zmiňovaném veletrhu shodně konstatovali, že sice máme hezkou Prahu, hřiště i přírodu, ale nemáme produkty, různé druhy nabídek, golfpasy apod. Existují studie, které velice dobře mapují zvyklosti a požadavky jednotlivých národů, obvyklou délku pobytu, kolik hřišť zpravidla hrají, postgolfové aktivity, velikost příchozí skupiny a její složení apod. Jsou k dispozici nebo se dají udělat. Chce to ale systematickou práci a spo- lečné úsilí všech zainteresovaných. Čím dřív, tím lépe, neboť peníze sice leží za hranicemi, ale cizinci musí mít zatraceně dobrý důvod, proč nám je přinést. Ten důvod je třeba najít a společnými silami ho vykřičet do světa

Juraj Werner © 2014