„Z prvního odpaliště“ – úvodník časopisu GOLF 1.8.2016 – 5 dnů před zahájením monstrózního sportovního multi-sportovního klání všech sportovců sluneční soustavy. 

Když budete číst tyto řádky, tak budete nejspíš zaujatí olympiádou. Open bude zapomenut. Ano, život je krutý a i ty nejfantastičtější zážitky zapadají nánosem nových, možná méně dobrých, ale čerstvějších podnětů. Olympiáda je monstrózní a pouze jednou za čtyři (dva) roky. Dovolte mi mezi Open a olympiádou pár úvah.

I když netrpím sentimentem, Open mně vždycky dostane. Nemluvím pouze o výkonech na hřišti, ale i o hřišti samotném a o organizaci turnaje se všemi zvyklostmi, které k němu patří. Obdivuji dobré věci. Když ovšem to dobré zůstává a změny směrují pouze k lepšímu.

Koukněte se na logo turnaje, je moderní a přitom s sebou jasně nese jeden a půl století tradice. Víte co se dělo v českých zemích v říjnu 1860, kdy Tom Morris senior vyhrál první ročník tohoto nejslavnějšího turnaje? Ano, císař František Josef I. vydal prohlášení „Říjnový diplom”, ve kterém se zřekl absolutismu. Dva roky na to vznikl Sokol, první tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku. No, nějakou ztrátu tedy na Brity máme …

Ale snažíme se. Na Open jsme svého zástupce měli. Aleš Libecajt, předseda STK ČGF, byl už potřetí nominován jako rozhodčí. Je to velká pocta a příležitost pro český golf. Na diplomatickém poli se nám daří. Zkušenosti, které přináší jsou neocenitelné.

Zaznamenali jsme však už i jednu nominační ztrátu. Po delší době se akce nezúčastnil tradiční český zástupce. Ten, který ještě nikdy a nikde nezklamal. Oblíbený Pilsner Urquel vystřídala Stella Artois. Nevadí. Snad jednou starého a unaveného Aleše na The Open doprovodí i nějaký mladý a nadějný český hráč.

A teď k olympiádě, kde budeme mít mužského zástupce přímo na hřišti. Sice v německých barvách, ale narodil se u nás, mluví česky a jmenuje se česky. Ostatně tělocvičnému spolku Sokol taky předcházeli Česko-německá cvičení. Alexovi Čejkovi budeme držet palce. Kláře Spilkové budeme fandit o kousek více. Ta je totiž naše.

Média se diví nad neúčastí některých golfistů, či tenistů. Není důvod. Více než stoletá absence golfu na olympiádě zákonitě vytvořily jiné priority. Důvody absence jsou taktéž logické. Olympiáda byla do roku 1986 minulého století kláním amatérů. Historicky se bojovalo především v odvětvích, která zastupovali nejlepší amatéři. Nejlepší golfisté byli však vždy profesionálové. V tenise to tak je od roku 1968.

Postupně se zprofesionalizovali všechny sporty a na Olympiádě soutěží bez rozdílu. Priority golfistů a tenistů zůstali. Pevný turnajový kalendář, majory a nově FedEx. Jestli-že léta budujete svou kariéru, máte jasno. Řeči o tom, že být prvním novodobým vítězem golfového turnaje zaručuje nehynoucí slávu jsou liché. Zeptejte se Miloše Mečíře kolik lidí si pamatuje, že právě on se stal v Soulu prvním olympijským vítězem tenisového turnaje.

Golfista, který se kvalifikuje na The Open nediskutuje. Zika-neZika, teplo-neteplo, jede. I když ví, že ho čekají nejspíš ty nejstrašnější podmínky. Vítr, déšť, zima a kdyby bylo hned floridské počasí, tak mu dá zákeřné hřiště pořádně zabrat.

Letos se naplnily ty nejhorší očekávání. Všichni však hráli jako o život, a přesto se dva velikáni odpoutali od všech. Mickelson s náskokem 11 ran na třetího, zaostal další 3 rány za Stensonem. Samé rekordy a strhující jamkovka až do konce. Nevím, jestli jsme schopni pochopit, co se tam stalo! Jako kdyby Christopher Froome s Romanem Kreuzigerem na Tour de France dorazili do Paříže o den dříve.

Juraj Werner © 2016