Článek byl uveřejněn v dubnovém čísle (2016) časopisu GOLF.

Máte nové hole? Nebo alespoň bag? Oživili jste aplikace s počasím a stáhli upgrade golfových hodinek? Jste připravený na pravidelný kolotoč: runda s kamarády – turnaj – golf v televizi?

Ne? To máte co dělat, sezóna totiž právě startuje! Ještěže Masters z Augusty je v noci. Byla by škoda strávit prvních pár hezkých dnů u televize, když se už dá hrát venku. Osobně řadím tento turnaj ze všech čtyř majorů ze sportovního hlediska na poslední místo. Kvalifikační kritéria pouští do hry i hráče kteří nemají už potřebnou formu. Výkonnostní nůžky jsou tím pádem rozevřenější.

Nevadí, rozhodně je to nejkrásnější turnaj. Jaká škoda, že na našich TV kanálech nelze sledovat tradiční Par-3 Contest, miniturnaj hraný před začátkem Masters na přilehlém 9ti jamkovém hřišti minihřišti s délkou 1.060 yardů.

Hrají mladí, staří, šampioni minulí i budoucí Baví sebe i diváky pohodovou hrou. Kedíci a doprovod hráčů je oblečen do tradičních bílých overalů. Je jedno jestli jim je 60 let, nebo jsou to mimina profesionálních hráčů. Jednoduše golfová oslava tohoto krásného vícegeneračního sportu. Doporučuji se kouknout alespoň na ukázky na YouTube. Jsem přesvědčen, že je to nejdojímavější pravidelná golfová událost na světě.

Ještě jeden mimořádně důležitý golfový moment bych chtěl připomenout. Rozhodčí. Jsem nesmírně pyšný, že hraji golf. Zpravidla totiž hrajeme bez rozhodčích. Uvědomil jsem si to po incidentu v české fotbalové lize. Sudí udělal chybu. Udělil hráči druhou žlutou kartu a … „zapomněl” ho vyloučit. Psalo se, že sudí si to vzápětí rozmyslel a kartu ukázal někomu jinému. Přečetl jsem si několik komentářů k této neblahé události, ale nikde jsem nenašel přiznání samotného hráče, a už vůbec ne apel na svědomí hráče, který by sám měl (mohl) upozornit rozhodčího na faul a své vyloučení. Naivně jsem hledal analogii s golfistou, který si sám přidělí trestnou ránu. Cítím ten rozdíl i v civilním životě, kde k podobnému střetu kultur dochází denně. Často dokonce slyším „kde žiješ, to je normální” Nežije se s tím lehce a tak se snažím obrnit, například nečíst o politicích. Horší je, když se vyznavač této „nové” kultury (a teď už mluvím obecně a ne jenom o fotbalistech) objeví na golfu. Pár jsem jich za poslední roky potkal. Mezi hráči, ale bohužel i na různých funkcionářských postech. Uzurpují si právo na pravdu. Berou své okolí jako rukojmí k dosažení svých osobních ambicí. To je špatné. Snad si letos vyberou jinou zábavu. To bych si přál moc. I za cenu, že bude o pár golfistů méně.

Na konec dnešní zdánlivě nesourodé jarní úvahy bych zmínil konferenci České golfové federace. Byla konstruktivní a proto krátká. Za nejvýznamnější bod považuji změnu struktury výboru ČGF. Pozice člena výboru pro komunikaci a média byla nahrazena viceprezidentem. Ne že by federace necítila potřebu komunikovat s médii. Právě naopak. Tuto pozici bude zastávat profesionál v řadách zaměstnanců ČGF. Věřme, že se záměr podaří. Je potřeba intenzivně a profesionálně pracovat na dobrém jménu golfu. To můžeme šířit slovem my golfisté a nebo média.

Neustále sledujeme ty samé cíle. Více golfistů znamená širší základnu a větší šanci na úspěch na sportovním poli. To za prvé. Více golfistů znamená ale i více peněz do klubů a hřišť, tudíž lepší hřiště a kvalitnější služby na nich. A za třetí bych v souvislosti s předcházejícím odstavcem dodal, že čím více lidí kteří se i v běžném životě bude řídit golfovými pravidly, tím zdravější společnost. Snad souhlasíte. Staňte se ambasadory golfu. Dobrých golfistů se vejde mnoho.

Juraj Werner © 2016